Vítejte na našem webu zabývajícím se rc vrtulníky a modelařinou vůbec.

1.jpg

Moje modelařina část druhá

Moje modelařina část druhá

Tak dozrála doba pozdravit Vás, příznivce RC létání.
Přicházím za Vámi s druhým dílem o tom, co mně baví. Tím koníčkem je krocení divokých RC heli.

V dnešním díle bych Vám chtěl představit můj druhý stroj. No ono je to vlastně naopak – můj T-Rex 600N je první model, který jsem si pořídil už v roce 2007 a teď se vznikem našich stránek mám možnost se s Vámi o zkušenosti s ním podělit.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO.
Kamarád – Petr – si pořídili RTF model letadla P-51 Mustang. A stalo se, co se stát nemělo. Staly se z nás vážených mužů s rodinami – děti. Hravé a nedočkavé. Vyrazili jsme za město a……. a za pár vteřin nebylo s čím létat. No to je tedy výzva !!!! , řekl jsem si a jako v tomto oboru naprostý zelenáč, jsem si pořídil svůj první model – dodnes nedostižný, skvělý, úžasný, a respekt vzbuzující T- Rex 600 N.
Začátky byly těžké – první start motoru na zahradě. První šok z toho, že to funguje. První poznání, že to co mám, nezvládám. Pak přišla první návštěva zkušenějšího modeláře. Musím říct, že tento okamžik byl první milník – od teďka jsem věděl, že je to úžasná výzva. To přeci musím zvládnout!! To dám !!
Můj první let – na tu chvíli nikdy nezapomenu – oživit vysílač – pak model – start motoru – na první protočení vstoupil do mého rexe život. Pak přišla tak předlouhá vteřinka před startem – v mysli mi proběhly obrázky o tom, jak to létalo, když to někdo umí a pak …… přidat trochu kolektivu a ……. Správně – uhodli jste, jak to dopadlo – no kolektivu bylo víc než potřeba a model zmizel v oblacích. Celý zbytek času, který mi v nádrži zbýval, jsem se snažil přistát. Znáte to – dejte záporný kolektiv, když víte co to všechno stálo, že??. Nebudu Vás napínat – dopadlo to dobře – přistál jsem s modelem na plochu a ve stejné chvíli jsem dosedl do trávy i já – kolena mně zradila.
Od té doby létám – bohužel jen o víkendech. Přišly úspěchy i pády a o své zkušenosti bych se s Vámi touto cestou rád podělil.
Srdcem mého modelu je motor TT Pro 50. Jeho první seřízení provedl při záletu již výše citovaný utajený a zkušenostmi nabitý „guru“ v tomto oboru. Fungoval zcela bezchybně a nebylo nutné jakkoliv zasahovat do nastavení. To je informace pro ty, kteří se spalováku bojí – stačí jednou pořádně seřídit a pak jen létat. Nic však netrvá věčně a tak po čase přišel pád – rozborka a sborka a s tím související nutnost seřízení modelu i motoru. A teď to začalo. Modelařina v celé své kráse zjevila se a já pevně rozhodnut, že neustoupím dal se do seřizování. U vlastního modelu to nebyl zas takový problém, protože po úspěšném záletu jsem model a jeho nastavení ve vysílači poměrně podrobně zdokumentoval a tak v době mých začátků, kdy některé vazby a jemné niance seřízení byly mi skryty, nastavoval jsem model do tohoto výchozího stavu. U motoru to však nešlo. A tak jsem musel jít cestou pokusů a omylů.
Můj první motor jsem dost trápil. Mnohokrát jsem ho přehřál. Stávalo se, že mi zhasínal za letu. Já se trápil taky, ale neustoupil. Výsledek se dostavil. Bohužel, až se smrtí tohoto průkopníka, kterou jak jsem později zjistil, způsobila skrytá vada v tlakování. Mělo mně napadnout, že točit jehlama, jak flašinetem, bez valné odezvy není správně a že chyba je jinde. A byla! To mi dalo novou zkušenost a sice o tom, že seřizovat motor to je jen zoubek k zoubku a otáčení o jednotlivé stupně nikoliv otáčky ze základního nastavení.
Pořídil jsem si nový motor stejného typu a poučen zkušenostmi / laserový teploměr prostě nestačí / dovybavil jsem svého Rexe palubním teploměrem s pamětí max. a min. teploty. Dnes mám nastaveno, a pokud se ohlédnu za letošní sezónou, tak nebylo nutné jakkoliv zasahovat do nastavení jehel ani šoupátka. Motor má teplotu max. do 110 stupňů – běžně 90-95°C. Výkonu mám dostatek po celou dobu letu který trvá dnes běžně až 12 minut poletování po obloze. Tohoto stavu jsem dosáhl optimalizací nastavení celého modelu tj. otáček motoru, rotoru, listů, křivek atd. ….
Jak jsem zmiňoval v úvodu létám už, jak se říká, nějaký pátek. A tak nádrží již proteklo palivo různých značek.
Tím prvním byl HYPER Heli 15 % nitro. Motor s tímto palivem létal bezproblémově do první havárie / pádu / pak jsem bojoval s nastavením, kdy příčinou byla, jak jsem posléze zjistil, skrytá vada tlakování. Motor byl uvnitř vždy čistý, výkonu bylo v dobách mých začátků a se správně seřízeným karburátorem dostatek. Pak jsem byl nucen vyměnit palivo a bohužel i motor. Vadu tlakování jsem sice opravil, ale bohužel pozdě – motor to nevydržel a tak jsem si pořídil nový.
S novým motorem a novým palivem – Tornádo 15% nitra – jsem provedl záběh již pod kontrolou palubního teploměru a po vylétání druhé plechovky jsem provedl kontrolu motoru. Výsledek : v motoru jsem identifikoval karbon což přikládám složení paliva s použitím ricinu. Musím říct že to bylo zklamání – palivo Hyper tento problém nemělo. Letový čas byl cca 8 minut.
Další značkou paliva bylo osvědčené palivo cool power 15%. Toto palivo mám dodnes / zakoupil jsem větší množství z poslední dodávky a v kombinaci s nedostatkem času mám toto palivo stále bez změny vlastností uzavřené v originálním balení. Již však dochází a protože nás je ke konci letošní sezóny víc, kteří přecházíme nebo se vracíme ke spalovacím motorům, padlo rozhodnutí koordinovaným postupem a nákupem minimalizovat náklady. S palivem cool power jsem dosáhl letového času až 12 minut / osmičky po celé obloze /. Motor šlape jak hodinky a letos jsem nezaznamenal žádný problém.
Novým palivem, které jsme se rozhodli před nákupem většího množství vyzkoušet , je produkt britské společnost Model Technics – AERO HELI – konkrétně 16% nitro. Šel jsem na to vědecky. Vím, u někoho z Vás to může vyvolat usměv na tváři, ale vědec amatér jako já a bez laboratorního vybavení nemá mnoho možností. Základním parametrem byla teplota – klíčová hodnota, na kterou se heli motory seřizují.
Takže k vlastnímu pokusu.
Přítomni : Z. Solný, T Kašovský, I. Zelinka a moje maličkost.
Podmínky : teplota - plus 9 stupňů, vlhkost – neznámá
Průběh letu : visení cca 5 minut
Sešli jsme se v pátek odpoledne na letišti 21.10 2013 cestou z práce. Po krátké předletové kontrole bylo natankováno palivo Cool Power 15% nitro. Počáteční teplota motoru 10 °C. Nastartování proběhlo naprosto bez problémů. Přenesení modelu na plochu – zkouška funkčnosti serv a ……. Hurá do vzduchu. Při startu byla teplota motoru cca 30 °C. A po 5 minutách jsem přistával s teplotou 92 °C Teď přišla novinka Aero Heli. Ivo již s tímto palivem ve vzduchu byl a protože jeho model není vybaven měřením on line, věděl jsem pouze, že start by neměl býti problém.
Tak tedy natankovat a …… všimněte si prosím jedné podstatné výhody spalováku – žádná sborka – rozborka – výměna baterky – nabíjení – jen prostě natankovat a….. šup na poprvé naskočil. Podmínka byla nezasahovat do seřízení – ihned jsem však konstatoval klidnější chod. Říkám si „asi jiné složení – no asi pokrok za ty dva roky co znám jen cool power??“ Přenesl jsem model na plochu a při počáteční teplotě cca 30 °C Start….. . Přišel šok – co se děje ?? proč takové otáčky ? kde se vzal ten výkon ?? musel jsem vydržet do konce testu. Teplota po přistání – krásných 110°C. Pro další let však bylo potřeba upravit křivku o cca 5 % níže než s cool powerem. Nové palivo má síly na rozdávání !!!
Musím říci: vše vypadá, že novinka mému modelu chutná víc než zavedená klasika. Na dlouhodobější zkušenost si musíme ještě počkat, ale zatím říkám dobrý!!! Výsledek nás všechny natolik příjemně překvapil, že ještě na ploše padlo rozhodnutí stát se prodejcem tohoto paliva.
Uf a mám to za sebou – kdo vydržel číst až k těmto řádkům – tomu děkuji a těším se na setkání s Vámi zase příště – kdy se pokusím sepsat výhody a nevýhody obou modelů tak jak to vidím já.
Tak teď už jen aby Ježíšek nám stejně postiženým vyšel vstříc – tak hezké vánoce
15.12.2013 08:54:51
helimodelsopava
ERV2.jpg
ERV1.jpg
ERV.jpg
Nový stroj na letišti
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one